DS má jiné tempo hry a tak k tomu musíte přistupovat. Kojima je pán v letech a na to se musíte naladit. Poté, co jsem založil rodinu to docela chápu a dokážu se na to naladit. I to bude jedno z témat (shon).
DS je skvělej, jak píše Lukasing, vzniká na tom závislost, za kterou se vám Kojima pak následně vysmívá, že takhle to funguje.
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Většina lidi na světě to hraje podobně, nespěchají dopředu. Čili jako já stráví 30-40h a jsou u chapteru 2. Ta hratelnost je mrtě návyková. Je to úplně nejjednodušší koncept dopravit věci z místa A do místa B jako má většina her. Ale jak to vylepšit? Naházet překážky do té jednoduchosti z místa A do místa B a zachovat ten princip z A do B bez debilních vynucených variant C a D a x možností, a to je na tom to geniální. Ta samota, lopocení a naplánování vlastních sil, jak to tam dostat, kterou cestou, kolik toho vzít, čemu se vyhnout, co oželet a následně v praxi zjistit, že to tak jednoduše jako vzdušnou čarou nepůjde.
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
A varianty C, D, X, Y si vytvoříte sami, jen proto, aby jste si to zjednodušili, I když jste měli jet A<->B. Máte ale radost z vlastního způsobu řešení, takže si myslíte, že vám to ta hra nevnutila.
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Pokaždý když člověk vyčerpá všechno a měl by mít mylnej pocit, že to je stereotyp, že ho to už nebaví, pokročí o minikrůček v příběhu a opět dostane nové možnosti, u kterých jen zírá s otevřenou pusou, protože mu v hlavě problesknou všechny nový permutace dopravy a uvědomí si, jak byl předtím hloupý.
MGS v tom vidím taky hodně. Skoda jen, že to je tak nějak ořezaný s možnostmi v plížení a konfrontace, protože čistě stealth je pekelně těžkej. Ona to taky není stealth hra a opět je x možností řešení. Sám si z toho dělám pokřiveným mozkem (mezkem) MGS.
Asynchronní multiplayer je opravdu zvláštní věc. Chvílemi vás to vybičuje k maximální zlosti, druhou chvíli k uznalému pokývování hlavou. Emoce jako na houpačce.
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
A téma make connections nemá od houpačky rovněž daleko. V jeden moment to zní logicky, poté zjistíte, že ta hra bere tolik času, že vás izoluje ještě víc od skutečnýho světa. Vzkazy od lidí jsou spíše otravné a ty vaše přehlížené. Svého známého ve hře v podstatě nikdy nenajdete. Po pár hodinách si uvědomíte, jak asynchronní multiplayer funguje pro sdílené složky všech hráčů v herním světě. Pozitivní nebo negativní, to už si posuďte sami.
Nevím, kdo z vás má děti, ale problematiku Kojima trefil moc dobře. Do toho si přečtěte knihu
Digitální demence a bude vám fakt ouzko.
Tím bych přešel k mému prozatimnímu otevřenému OST a songům, které mají fakt skvělej feeling na myšlenky pro vaše nejdražší.
Ke story toho moc neřeknu, daleko nejsem, ale je až úchylně pozitvní, jak s vámi hra komunikuje skrze dialogy a zprávy vedlejších NPC (opět problematika sociálních sití). Jinak za mě nemá teda absolutně žádný drive, proto asi nějaký budoucí playthrough chci zaměřit čistě na story s minimálním gameplayem a možná I v offlinu (stejně za pár let bude ten svět mrtvý). Ještě nemám tušení, jak se to vyvrbí, případně, jak moc je gameplay svázaný s myšlenkou příběhu.
Mimochodem od začátku hraji na nejvyšší obtížnost a náročnost je vskutku zatím nulová.